WWW.DISSERTATION.XLIBX.INFO
FREE ELECTRONIC LIBRARY - Dissertations, online materials
 
<< HOME
CONTACTS



Pages:   || 2 | 3 |

«Egyptské kamenné nádoby stojí na pomezí mezi umûleck˘mi a uÏitkov˘mi pfiedmûty.1 Snoubí se v nich fiemeslná dovednost, znalost ...»

-- [ Page 1 ] --

K A M E N N É N Á D O B Y V E S TA R O V ù K É M E G Y P T ù A J E J I C H V ¯ R O B A

KAMENNÉ NÁDOBY VE STAROVùKÉM EGYPTù A JEJICH V¯ROBA

Petra Vlãková

Egyptské kamenné nádoby stojí na pomezí mezi umûleck˘mi a uÏitkov˘mi

pfiedmûty.1 Snoubí se v nich fiemeslná dovednost, znalost vlastností pouÏi-

t˘ch materiálÛ a umûlecké zpracování celého pfiedmûtu. Patfií k nejobvy- klej‰ím pfiedmûtÛm, které nám po sobû staroegyptská civilizace zanechala.

Umûní v˘roby kamenn˘ch nádob se objevuje na samotném úsvitu egypt- sk˘ch dûjin a podle nûkter˘ch egyptologÛ je dokonce star‰í neÏ v˘roba ke- ramiky.

Starovûcí EgypÈané chápali kamenné nádoby ve dvou vzájemnû propo- jen˘ch v˘znamov˘ch oblastech. V˘znam pfiikládali jak pouÏitému druhu horniny nebo nerostu, tak v˘slednému funkãnímu tvaru kamenné nádoby.

Vzájemnû se obû sféry doplÀovaly a tvofiily tak jeden celek.

Kámen byl obecnû pouÏívan˘ materiál urãen˘ pro pfiedmûty se vztahem k posmrtné ãásti Ïivota, neboÈ jeho nemûnnost a nezniãitelnost stála v ost- rém protikladu s pomíjivostí lidské existence. Symbolika pouÏitého druhu horniny nebo nerostu byla pro starovûké EgypÈany lehce ãitelná, aÈ jiÏ to bylo v architektufie, nebo pfii v˘robû jednotliv˘ch souãástí pohfiební v˘ba- vy.2 Egyptsk˘ alabastr/travertin byl spojován s rituální ãistotou.V architek- tufie se z tohoto dÛvodu pouÏíval jako podlahová krytina obûtních místnos- tí.Na druhou stranu bazalt/ãediã pfiedstavoval zástupn˘ symbol podsvûtí ãi úrodné pÛdy nilského údolí. Kvarcit pro jeho naãervenalou barvu EgypÈa- né spojovali se sluncem. PouÏit˘ druh kamene tak ve Staré fií‰i mohl odka- zovat na rituální v˘znam a funkci jednotliv˘ch souãástí královského po- hfiebního komplexu.V mlad‰ích obdobích, kdy se jako pfievaÏující stavební materiál prosadil vápenec ãi pískovec, musela b˘t symbolika místností a je- jich funkce naznaãena jinak – pfiedev‰ím nápisy a reliéfy. Ikonografie byla nûkdy doplnûna o „hmatatelné dÛkazy“ a v tzv. pokladnicích chrámÛ b˘- valy uloÏeny soubory surovin, jeÏ pfiedstavovaly jednotlivé elementy, ze kter˘ch byl podle pfiedstav EgypÈanÛ sloÏen svût. Jejich pfiítomnost v chrá- mu pak zastupovala pfiirozen˘ svût, kter˘ tak existoval v souladu s boÏ- sk˘m svûtem reprezentovan˘m chrámem. RovnûÏ tak byla potvrzena ve- 1 K problematice kamenn˘ch nádob ve starovûkém Egyptû bohuÏel neexistuje literatura v ãe‰tinû. Základní informace s dal‰í literaturou: Arnold – Pischikova (1999), Aston (1994), Bonnet (1928: 9–34), Reisner (1931: 130–201), Reisner (1932: 36–75).

2 Více k symbolice pouÏit˘ch stavebních materiálÛ – Aufrére (1991), Krejãí (1999: 70).

219

–  –  –

doucí úloha uctívaného boÏstva chrámu, které v symbolické rovinû vládlo svûtu zastoupenému jeho jednotliv˘mi souãástmi.

Základní repertoár tvarÛ kamenn˘ch nádob byl odvozen od podoby jak soudobé keramiky, tak nádob vyrábûn˘ch z kovÛ ãi dal‰ích materiálÛ.3 Od

–  –  –

Obr. 2 Tyto tfii nádobky v podobû opic s mláìaty jasnû dokládají tvarovou bohatost kamenn˘ch nádob v dobû 6. dynastie. Podle Arnold – Pischikova (1999: 356, kat. ã. 178 a, b, c).

–  –  –

zdrojÛ inspirace se v˘robci kamenn˘ch nádob nikdy zcela neoprostili a nevytvofiili tvarovou ‰kálu, která by byla vlastní pouze kamenn˘m nádobám.

Vrcholu dosáhla v˘roba kamenn˘ch nádob na samotném poãátku Archaického období, bûhem 1. dynastie. Poté, do jisté míry, pomalu zaãala pfiejímat funkci kamenn˘ch nádob keramika a tvary se velmi zjednodu‰ily a ustálily.

V dobû Staré fií‰e byly kamenné nádoby vyrábûny pro velmi specifické úãely. PouÏívaly se pfiedev‰ím v sakrální sféfie Ïivota staroegyptské spoleãnosti – jako nádoby na uskladnûní cenn˘ch komodit, napfi. olejÛ, dále slouÏily v oblasti kultu, jak zádu‰ního, tak chrámového.V˘raznû se tak li‰í zpÛsob jejich vyuÏívání od Predynastického období, kdy byly více vyuÏívány i v profánní sféfie Ïivota spoleãnosti. NejbûÏnûj‰ím tvarem po celou star‰í polovinu Staré fií‰e zÛstávají tzv. vysoké cylindrické vázy s více ãi ménû kónick˘m tûlem a límcovit˘m okrajem, které se pouÏívaly pro uskladnûní vzácn˘ch olejÛ a mastí (Obr. 1). Teprve v 6. dynastii prochází v˘roba kamenn˘ch nádob dal‰ím rozvojem a její tvary se opût obohacují (Obr. 2).

Jak v‰ak starovûcí EgypÈané vyrábûli své kamenné nádoby? Existují pro jejich v˘robu doklady a mÛÏeme zrekonstruovat prÛbûh jednotliv˘ch fází v˘roby? Na tyto a dal‰í otázky nám poskytuje odpovûì nûkolik vûdních disciplín.Archeologie je jednou z nich a její podíl je patrnû nejvût‰í. Doplnûní a zpfiesnûní dílãích informací poskytuje geologie, dûjiny umûní, historie i experimentální archeologie.

Archeologické doklady pro v˘robu kamenn˘ch nádob Aãkoli z doby Staré fií‰e pochází pomûrnû velké mnoÏství reliéfních vyobrazení, na nichÏ je zachycena v˘roba kamenn˘ch nádob, nedochovalo se mnoho skuteãn˘ch archeologick˘ch dokladÛ. Proces jejich v˘roby je archeologicky doloÏen˘ omezenou skupinou artefaktÛ, které lze v zásadû rozdûlit do





dvou hlavních okruhÛ:

1. vlastní archeologické artefakty dokládající v˘robu kamenn˘ch nádob, tj.

pracovní nástroje a vlastní v˘robky;

2. pracovní prostory, v nichÏ v˘roba probíhala, tj. fiemeslnické dílny, pfiípadnû i lomy na kámen.

Na základû epigrafick˘ch pramenÛ lze zjednodu‰enû konstatovat, Ïe kamenné nádoby byly vyrábûny pomocí rÛzn˘ch druhÛ vrtákÛ.

Lze pfiedpokládat, Ïe pro vrtání mûkk˘ch materiálÛ byl v pravûkém a Predynastickém období pouÏíván prost˘ dfievûn˘ vrták.Vlastní pracovní medium pfiedstavovalo abrazivum (písek nebo tuff), které se pfii vrtání zadfielo do duÏnaté ãásti dfieva, ãímÏ vznikl úãinn˘ nástroj na hloubení. Pro vrtání tvrd˘ch materiálÛ je existence jednoduchého vrtáku nepfiímo doloÏena jiÏ od Predynastické doby nálezy provrtan˘ch kamenn˘ch artefaktÛ (palic/bulav, jejich polotovarÛ a kamenn˘ch nádob), pracovních nástrojÛ (‰típané kamenné industrie pouÏívané jako vrtací hlavice) i charakteristicP E T R A V L â KO VÁ Obr. 3 V˘bûr z archeologick˘ch dokladÛ v˘roby kamenn˘ch nádob z lokality Umm esSauván. Podle Hester – Heizer (1981: pfiíl. xxii, xxiii).

–  –  –

k˘ch pracovních stop na nádobách (Obr. 3). Z archeologick˘ch v˘zkumÛ âeského egyptologického ústavu v Neferefreovû zádu‰ním chrámu pochází polotovar peãetního váleãku, kter˘ dokládá nejen zpÛsob vrtání kamenn˘ch pfiedmûtÛ, ale i fakt, Ïe pravdûpodobnû existovali i vyãlenûní fiemeslníci, ktefií vyrábûli nebo opravovali ãást vybavení chrámu pfiímo na místû.4

Lze rozeznat tfii skupiny pracovních stop, které jsou zfietelné na vlastních nádobách a které odpovídají i tfiem základním fázím v˘roby:

1. stopy zanechané po hrubém vysekávání tvaru nádoby z bloku kamene;

2. stopy po vyhlazování vnûj‰ího povrchu nádoby, pfiiãemÏ nádoby byly vyhlazovány vertikálnû, od shora dolÛ;

3. stopy po vrtání vnitfiku nádob, jejichÏ rozdílné tvary svûdãí o pouÏití rÛzn˘ch typÛ vrtákÛ.

Pfiedev‰ím podle pracovních stop na nedokonãen˘ch kusech lze usuzovat na tfii hlavní druhy vrtákÛ, jeÏ se v Egyptû pouÏívaly, a to zdaleka ne pouze pfii v˘robû kamenn˘ch nádob. Podle svûdectví reliéfÛ z Cejovy mastaby v severní Sakkáfie pracovali se spirálov˘m vrtákem i sochafii. Lukem pohánûn˘ vrták mohli vyuÏívat i v˘robci kamenn˘ch perel. Základní typy

vrtákÛ jsou následující (Obr. 4):

Obr. 4 Tfii základní druhy vrtákÛ pouÏívan˘ch ve starovûkém Egyptû.

Podle el-Khouli (1978: pfiíl. 145).

–  –  –

1. rychle rotující spirálovit˘ vrták;

2. obousmûrnû se toãící klikov˘ vrták se dvûma kamenn˘mi závaÏími;

3. vrták s kamennou nebo dfievûnou „vrtací ãepicí“, kter˘ mohl b˘t pohánûn lukem.

V archeologick˘ch nálezech ze Staré fií‰e jsou doloÏeny pouze kamenné „vrtací ãepice“, vrtací hlavice v podobû pazourkov˘ch ú‰tûpÛ (rovnûÏ se pouÏíval diorit, kfiemenec/kvarcit a vápenec) a kamenná závaÏí.

Postup pfii v˘robû kamenn˘ch nádob byl následující:5 nejprve byl z bloku vysekán hrub˘ tvar nádoby za pomoci kamenné palice a mûdûného dláta,následnû byl jeho vnûj‰í povrch ohlazen a vybrou‰en tvrd˘m oblázkem.Poté bylo zapoãato s vrtáním vnitfiního prostoru nádoby klikov˘m vrtákem (popis níÏe).Tento postup je doloÏen od Archaického období. Hfiídel, rozsocha i klika byly vyrobeny z jedné, pfiíhodnû narostlé vûtve stromu. Pfiedev‰ím pro vrtání cylindrick˘ch váz se pouÏívaly tzv.„trubkové“ vrtáky,jeÏ místo pazourkov˘ch hlavic vyuÏívaly mûdûného válce a abraziva. V tomto pfiípadû nebyl pouÏit vrták s rozsochou, n˘brÏ hlavice a vlastní hfiídel byly spojeny jin˘m zpÛsobem, kter˘ umoÏÀoval v˘mûnu spodní, rychle se opotfiebovávající ãásti. PouÏívání rozdíln˘ch druhÛ vrtákÛ v‰ak bylo pravdûpodobnû ponecháno na fiemeslníkovi, neboÈ na nádobách stejného druhu jsou patrné pracovní stopy typické pro rÛzné nástroje. Pro zv˘‰ení tfiecího momentu se nevrtalo pouze jedním smûrem,ale stfiídavû po- a proti smûru hodinov˘ch ruãiãek.Tento zpÛsob práce vyÏadoval stabilitu nádoby bûhem vrtání,jíÏ bylo dosahováno ukotvením nádoby v podloÏce.V odkryté dílnû v Hierakonpoli byla nalezena pracovní plocha v podobû zv˘‰ené lavice se zahlouben˘mi jamkami (viz níÏe).

Dosud nezodpovûzena zÛstává otázka, zda se jiÏ ve Staré fií‰i pouÏíval pro v˘robu kamenn˘ch nádob vrták pohánûn˘ lukem.Tato metoda je prokázána pro vrtání kamenn˘ch perel aÏ na reliéfech z Nové fií‰e.

–  –  –

Na následující fázi, kdy po vyvrtání základní ‰achty a odstranûní v˘vrtku mûl b˘t vnitfiní prostor u otevfien˘ch tvarÛ postupnû roz‰ifiován, nepanuje mezi badateli shoda. Pracovním nástrojem patrnû i nadále zÛstával vrták, kter˘ byl podle názoru nûkter˘ch badatelÛ drÏen ‰ikmo.Reisner se naopak domnívá,Ïe k roz‰ífiení otvoru byly pouÏívány sady hrotÛ a kamenn˘ch vrtn˘ch hlavic, z nichÏ vût‰ina mûla tvar osmiãky. Vrtné hlavice mûly rÛzn˘ prÛmûr, postupnû se vymûÀovaly a tak umoÏÀovaly tvarovat vnitfiní prostor nádob.Tento názor dnes zastává vût‰ina archeologÛ (Obr. 5).

Na závûr fiemeslníci vyhladili vnitfiní stûny pomocí tvrdého kamene. Nevyjasnûn˘ dosud zÛstává v˘znam „ma‰tûní“ nádob, jehoÏ jedin˘ doklad pochází z v˘zkumÛ âeského egyptologického ústavu v Ptah‰epsesovû mastabû v Abúsíru (viz níÏe). Pravdûpodobnû ‰lo jiÏ o pfiípravu nádob na uskladnûní olejÛ,obdobu procesu „zataÏení“ keramick˘ch dÏbánÛ pfied jejich pouÏitím.

Archeologické v˘zkumy staroegyptsk˘ch lomÛ pfiiná‰ejí nové informace o podobû, uspofiádání a fungování tûchto specifick˘ch pracovních prostorÛ.6 Zdá se, Ïe vytûÏen˘ kámen byl ãásteãnû opracováván je‰tû na místû, pfied transportem do údolí Nilu. Rozhodující faktory pro opracování suroviny na místû pfiedstavovalo budoucí upotfiebení kamene (souãást monumentální architektury ãi drobného vybavení hrobky), jak daleko byl lom vzdálen od toku Nilu a jakou povahu mûlo osídlení v jeho okolí (existence stálého egyptského dohledu, ãi nutnost vypravování vojensk˘ch v˘prav).

V okolí lomu na sádrovec v Umm es-Sauvánu bylo nalezeno mnoho nedokonãen˘ch nádob a zlomkÛ rohovcov˘ch pracovních nástrojÛ dokládajících rozsáhlou v˘robu na místû tûÏby.7 Na druhou stranu bylo v lomech v Hatnúbu nalezeno minimum takov˘chto dokladÛ.8 O podobû a vybavení dílen na v˘robu kamenn˘ch nádob nemáme dostatek archeologick˘ch dokladÛ.Vysoká kvalita zpracování kamenn˘ch nádob svûdãí o tom, Ïe jejich v˘robci patfiili do okruhu fiemeslníkÛ pracujících pro potfieby centrální správy a dvora. Z období Staré fií‰e jsou známy pouze dva publikované nálezy takov˘ch dílen – v Hierakonpoli a na ostrovû Elefantina.9 6 Shrnující informace o lomech a dolech – Shaw (2001), zde lze dohledat i základní literaturu.

7 Poloha Umm es-Sauván byla objevena Gertrudou Caton-Thompsonovou pfii jejím zevrubném prÛzkumu Fajjúmu – viz Aston – Harrel – Shaw (2000:22).Umm es-Sauván je jedin˘m dochovan˘m lomem na sádrovec ze starovûkého Egypta. Nacházel se pfii severov˘chodním okraji Fajjúmské oázy. Lom je datován na pfielom 3. a 4. dynastie.

8 Lomy na jemn˘ vápenec (egyptsk˘ alabastr) v Hatnúbu se nachází ve stfiedním Egyptû, pfiibliÏnû 65 km jihov˘chodnû od dne‰ní Minje. Podle archeologického materiálu se zdá, Ïe byly nepfietrÏitû vyuÏívány od dob Chufua po fiecko-fiímské období. Na rozsáhlém území lomÛ bylo sice nalezeno mnoho dokladÛ o tûÏbû kamene, napfi. dopravních cest, lomÛ a skalních nápisÛ, av‰ak vlastních polotovarÛ nikoli.

9 Dílna v Hierakonpoli viz Quibell – Green (1902:17–18, pfiíl. 68); Elefantina viz Arnold – Pischikova (1999: 123, pozn. 25), Kaiser (1999: 72, 77–80).

225 P E T R A V L â KO VÁ Dílna v Hierakonpoli tvofiila souãást ‰ir‰ího komplexu domÛ (Obr. 6).



Pages:   || 2 | 3 |


Similar works:

«A SOUTH AFRICAN CASE STUDY ON SEDIMENT CONTROL MEASURES WITH THE USE OF SILT TRAPS IN THE COAL MINING INDUSTRY SCOTT FERREIRA1 and CHRIS WAYGOOD2 1 Jones & Wagener, Consulting Engineers, Johannesburg, Gauteng, South Africa; E-mail: ferreira@jaws.co.za 2 Jones & Wagener, Consulting Engineers, Johannesburg, Gauteng, South Africa; E-mail: waygood@jaws.co.za ABSTRACT The development of a comprehensive sediment control plan is a vital element of an effective mine site water management system. If...»

«UNITED STATES MINT Report to Congress on Operations From October 1 through December 31, 2008 First Quarter Fiscal Year 2009 First Quarter Fiscal Year (FY) 2009 Financials: FY 2009 first quarter total revenue increased 29 percent from the same quarter last year. Circulating revenue decreased by 13 percent, and numismatic revenue decreased by 36 percent, while bullion revenue increased by 279 percent compared to first quarter FY 2008 revenues. Presidential $1 Coin Act: The eighth coin in the...»

«SCENES OF CLERICAL LIFE  By  George Eliot  INTRODUCTION BY GRACE RHYS  DENT London  EVERYMAN'S LIBRARY  All rights reserved  Printed in Great Britain  This edition was first published in Everyman's Library in 1910 CONTENTS:  INTRODUCTION THE SAD FORTUNES OF THE REV. AMOS BARTON MR. GILFIL'S LOVE STORY JANET'S REPENTANCE INTRODUCTION  George Eliot, or Mary Ann Evans, was born at Arbury Farm, in the parish of Chilvers ...»

«Pygmalion George Bernard Shaw This public-domain text was produced by Eve Sobol, South Bend, Indiana, USA. The Project Gutenberg edition (designated “pygml10”) was subsequently converted to LTEX using GutenMark software, and then A re-edited by Ron Burkey (for formatting only) using lyx software. Report problems to info@sandroid.org. Revision B1 differs from B in that “—-” was everywhere replaced by “—”. Revision: B1 Date: 02/02/2008 TRANSCRIBER’S NOTE: In the printed version...»

«The micro-finance and self-employment environment for the socially excluded Country report United Kingdom Introduction GDP growth 2004 2.2% Size of informal sector as % of GDP 12.6% % of self-employed/active population 12.2% Unemployment rate 2003 5.0% LT unemployed as % of unemployment rate 22.0% 2003 Risk of poverty, % of total population 17.0% Risk of poverty as % of unemployed 49.0% Risk of poverty as % of self-employed 14.0% National proportion of Nascent Entrepreneurs 3.44% Key data...»

«! ! The!London!School!of!Economics!and!Political!Science! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! Nationalism,!Revolution!and!Feminism:!Women!in!Egypt!and!Iran! from!18801980.! ! ! ! ! ! ! Sara!Al'Qaiwani! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! A!thesis!submitted!to!the!Department!of!International!History! of!the!London!School!of!Economics!for!the!degree!of!Doctor!of! Philosophy,!London,!30th!July!2015! 1 ! Declaration! ! ! I!certify!that!the!thesis!I!have!presented!for!examination!for!the!MPhil/PhD!degree!of!the!London!...»

«Stiftelsen för internationalisering av högre utbildning och forskning – STINT En granskning av verksamheten 1994 – juni 2000 Stiftelsen för internationalisering av högre utbildning och forskning – STINT En granskning av verksamheten 1994 – juni 2000 Utförd av Kungl. Vetenskapsakademien KVA rapport 2001:1 Kungl. Vetenskapsakademien © 2001 Grafisk form och produktion: Typoform Tryck: Svanbergs tryckeri i Växjö AB ISSN: 1102-4771 Innehåll Inledning 4 Verksamhetens organisation,...»

«Ministerial Statement on Local Government 2015 The Hon Natalie Hutchins MP © The State of Victoria Department of Environment, Land, Water & Planning 2015 This work is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International licence. You are free to re-use the work under that licence, on the condition that you credit the State of Victoria as author. The licence does not apply to any images, photographs or branding, including the Victorian Coat of Arms, the Victorian Government logo and...»

«Media,http://mcs.sagepub.com/ Culture & Society Nation-branding and transnational consumption: Japan-mania and the Korean wave in Taiwan Shuling Huang Media Culture Society 2011 33: 3 DOI: 10.1177/0163443710379670 The online version of this article can be found at: http://mcs.sagepub.com/content/33/1/3 Published by: http://www.sagepublications.com Additional services and information for Media, Culture & Society can be found at: Email Alerts: http://mcs.sagepub.com/cgi/alerts Subscriptions:...»

«Sanitizing Faecal Sludge using Lactic Acid Bacteria in Emergency Dennis Hanjalika Malambo MSc Thesis MWI SE 2014-21 April 2014 Sanitizing Faecal Sludge using Lactic Acid Bacteria in Emergency Master of Science Thesis by Dennis Hanjalika Malambo Supervisors Prof. Damir Brdjanovic (UNESCO-IHE) Mentors Jack van de Vossenberg, PhD (UNESCO-IHE) Tineke Hooijmans, PhD (UNESCO-IHE) Examination committee Prof. Damir Brdjanovic (UNESCO-IHE) Jack van de Vossenberg, PhD (UNESCO-IHE) Tineke Hooijmans, PhD...»

«3 A THEISTIC INPATIENT TREATMENT APPROACH FOR EATING-DISORDER PATIENTS: A CASE REPORT RANDY K. HARDMAN, MICHAEL E. BERRETT, AND P. SCOTT RICHARDS Despite indications that religion and spirituality may be important in the treatment of eating disorders (Hall & Cohn, 1992; Hsu, Crisp, & Callender, 1992; Mitchell, Erlander, Pyle, & Fletcher, 1990; Rorty, Yager, & Rossotto, 1993; Smith, Richards, Fischer, & Hardman, 2003), spiritual interventions are rarely used in contemporary treatment programs....»

«Fishladder: A Student Journal of Art and Writing Volume 10 | Issue 1 Article 9 6-22-2012 Assembly Required Garrett Dennert Grand Valley State University Follow this and additional works at: http://scholarworks.gvsu.edu/fishladder Recommended Citation Dennert, Garrett (2012) Assembly Required, Fishladder: A Student Journal of Art and Writing: Vol. 10: Iss. 1, Article 9. Available at: http://scholarworks.gvsu.edu/fishladder/vol10/iss1/9 This Article is brought to you for free and open access by...»





 
<<  HOME   |    CONTACTS
2016 www.dissertation.xlibx.info - Dissertations, online materials

Materials of this site are available for review, all rights belong to their respective owners.
If you do not agree with the fact that your material is placed on this site, please, email us, we will within 1-2 business days delete him.